Food truck festival, T. G. I Friday´s a Zmrtvýchvstání

Na Food truck festival jsem se strašně těšila. Za osobu chtěli vstup padesát korun. Aspoň jsme dostali panák rumu zdarma.

Všude plno lidí a plno rodin s kočárkem. Nepochopím, proč berou děti na tak přeplněné akce. To je jak vzít dítě na koncert, aby ho ušlapali.

Pořád mi někdo přejíždí nohu kočárkem nebo do mě šťouchá loktem. Mám hlad, takže začínám být z těchto tří okolností fakt naštvaná.

Vybíráme si auto, kde je nejméně lidí a modlíme se, aby to zase nebylo tak hnusný.

Ta fronta se vůbec nehýbe, nejsou vůbec připravený a nestíhají. Došla slanina, takže jedno jídlo je vyškrtnuto.

Bolí nás záda, je nám zima a chceme už jíst.

Hlavně, že se mají čas mezi sebou vybavovat. Já chci do restaurace!!! 

Tak se dozvídáme, že jim dochází suroviny, ale prý ještě tak patnáct lidí obslouží. 

Jednomu klukovi připálili jídlo a on to snědl, protože měl asi fakt strašný hlad. Smrdí to tam spáleninou a začínám přemlouvat přítele, ať jdeme jinam. Nevypadá to, že by se nějak namáhali vyčistit gril. 

Po necelé hodině jsme konečně na řadě. Tak platíme a čekáme. Volají nás. Dozvídáme se, že to špatně spočítali a prý už nemají žádné suroviny.

Mělo by mě to fakt naštvat, ale nakonec jsem byla ráda. Dostat jídlo načichnuté spáleninou fakt za to čekání nestojí.

Takže abych to shrnula, tak jsme zaplatili vstup a ani jsme se nenajedli. 

Na jídlo jsme zašli do americké restaurace T. G. I Friday´s na burger. Za příplatek můžete dostat extra porci navíc, ale měla jsem problém sníst i tu klasickou, takže si ji vůbec neumím představit.

Akorát jejich číšník je trochu sexista :D. Automaticky si myslel, že jahodový šejk je pro mě, tak se na nás pousmál, když jsem mu řekla, že je pro přítele. Můžu doporučit jejich domácí limonády. 

Museli jsme vidět film za který konečně dostal Leonardo Oscara. Zmrtvýchvstání si jej jistě zaslouží. Taky tam žral syrovou rybu, popral se s medvědem, špína a sníh. Je to opravdu krutý příběh o přežití a není to vůbec hezký. Přiznám se, že jsem měla párkrát i zavřené oči. Přišlo mi to hodně reálné.

Líbilo se mi, že jak Indiáni tak Američani ve filmu dělali dobré i špatné věci. Nejspíš to tak i bylo. 

A chudáci koně!

Jedna holka se zvedla po prvních deseti minutách a odešla. Asi čekala další Titanic.  

Naše první hledání kešek a restaurace Lehká hlava

Už dlouho jsem chtěla zkusit geocaching, protože to vypadá jako super zábava a hra. Pro tento účel jsme si vybrali začátečnickou kešku v rotundě v cenru Prahy.

Jenomže přesně před ní se točil seriál Bohema pro ČT, takže nám to bylo znemožněno. Akorát tam nějakej agent-herec zatýkal nějakýho chlápka-herce a hodil ho o auto. Režisérka na něj řve STOP, STOP, STOOOP! Zkrátka si to fakt dost užíval a režisérka se z něj mohla uřvat.

Tak jsme si museli vybrat jinou kešku. Nejblíž byla Krannerova kašna, která je opravdu nádherná a stojí za návštěvu. Zkoumáme tu kašnu, ale jediné, co jsem objevila je koště a kyblík, což si člověk normálně ani nevšimne. Je nám blbý tam lézt, když je kolem tolik lidí.

Dali jsem se do hledání po okolí a přítel byl úspěšnější, protože našel hovno a přihlášku na vysokou školu. Já našla jen sáčky. I když jsme nic nenašli, tak to byla fakt docela prdel.

Koukám na internet a prý je tam i nějaká past, která vám může píchnout do prstu. Na tohle jsem asi fakt málo Indiana Jones.

Potkali jsme lampiónový pochod proti  rakovině. 

Ještě jsme dnes byli ve vegetariánské restauraci Lehká hlava, která mě opravdu mile překvapila. Vaří tam opravdu skvěle (líp než v Loving Hut). Dala jsem si zeleninový špíz a dala bych si ho znova a nejlíp hned! Taky dochucují zeleninu, takže jí to pak posune o level výš.

Konečně jsem měla možnost vyzkoušet raw dezert a to čokoládový dortík a netuším, jak to dělají, ale chutná a vypadá skvěle!

Apple muzeum, sushi v Sasori, Pérák

Apple muzeum není výstava na kterou bych se strašně těšila, protože nejsem extra nadšenec přes techniku. Spíš jsem ji chtěla nějak přečkat kvůli příteli a čekala jsem, že to bude docela dost nuda. Ale nakonec mě to bavilo víc než jeho.

Jemu prý chyběli spory a dramata, ale já se docela spokojila s počítači z druhohor s hrozným designem. První notebook vážil osm kilo, což teda úplně splňuje pojem přenosný počítač, ale někde se začít musí. Prý se moc neujal. Nechápu proč.

Hezké věci nevznikají přes noc.

A úplně nejlepší je to, že výtěžek jde na charitativní účely!

Pak jsme měli sushi v Sasori. Ani jednomu se nám nechtělo vařit, tak jsme se jim tam nasockovali hodinu před zavíračkou a byli tak hodní, že nám jídlo připravili dopředu na základě telefonického hovoru.

Kaviár mě dost zklamal, protože to nijak nechutná, ale zase to zajímavě praská v puse. Jinak zbytek je opravdu výborný a ty ryby jsou opravdu čerstvé a nesmrdí.

K tomu jsme si dali japonský alkoholický nápoj Umeshu. Prý ho mladí Japonci pijí se zeleným čajem, což dává hrozný smysl. Možná jim ty antioxidanty pomáhají v rychlejším zotavení se na další pařbu. Je to teda hodně sladký nápoj, ale strašně dobrý.

V divadle Archa jsme byli na Pérákovi. Je to komedie o druhé světové válce. Historii nebere moc vážně, takže jí taky nebere vážně. 

Nejvtipnější scéna, ale byla trochu neplánovaná.

Na začátku nás upozornil uvaděč, že jestli nám budou zvonit telefony, tak nás zastřelí.

V polovině představení jednomu chlápkovi začne zvonit telefon akorát když si Heydrich zkouší Svatováclavskou korunu.

Chlápek si říká, že to volajícího přejde a nechá ho zvonit.. Heydrich na něj kouká pěkně tvrdým pohledem. Zvoní to už pěkně dlouho a Heydrich k němu pošle svého bouchače.

Konečně ho napadlo, že ten mobil radši najde a vypne.

A miluji kapučíno z Costa Coffee. 

V čem mě Paříž překvapila

1. Ve filmech jsou Francouzky vyobrazené jako smyslné stvoření s obrovským žhavými rty a úžasně padnoucími přiléhavými šaty. Realita je naprosto jiná. Jsou stejný živočišný druh jako my.
2. Mají lepší módní vkus. Od města módy jsem zkrátka čekala víc. Nejsou z jiného světa, taky nakupují v H&M nebo Zaře, což mě z nějakého důvodu fakt udivilo. A taky nemají vrozený nějaký šestý smysl pro ladění oblečení a málokterá holka v Paříži chodí na podpatcích. Co oceňuji, že nechodí moc zmalované a černé linky na denní nošení fakt skoro žádná nenosí. A muži chodí stylověji oblečení než ženy. To mě tedy překvapilo strašně.
3. I Francouzky tloustnou.
4. Francouzi neumí moc mluvit anglicky, a to kolikrát ani ve službách. Od metropole jako Paříž bych  to zkrátka nečekala. A nepřišlo mi, že by byli nadutí a neměli rádi třeba Amíky. Zkrátka se toho bojí, protože třeba opráší AJ po letech a bojí se třeba, že by vám to vysvětlili špatně. 
5. Francouzi nejsou hnusní, ale někteří jsou. Třeba jedna prodavačka nám řekla, že nám nepřeloží, co je napsané na kosmetice, jelikož už jí skončila šichta.  Nebo jsme potřebovali nutně zjistit něco na informacích RERU, které jsme nemohli najít. Zeptali jsme se jedné lékárnice, kde je najdeme. A ona prý, že naproti v tom koutě, ale varovala nás, že nemají moc často otevřeno. Takhle blbě schované informace jen tak člověk nevidí. No a co myslíte? Zavřeno z důvodu technických problémů ve fránině.
6. Vše je ve francouzštině. Obaly od potravin (a jelikož mám alergii na mlíko, tak jsem to musela přeložit chtě nechtě), léky (bohužel i ty byly potřeba), v lékárně neuměl taky anglicky, všechny popisky, tabule v metru a RERU, texty na kosmetice, menu v restauraci bylo přeložené jen někde :D. U nás je přeložené všechno pro jistotu do tří dalších jazyků. V některých muzeích jsou vysvětlující popisky taky ve FJ. A v Grévinu mě překvapilo třeba to, že to mají i v angličtině, ale co se nevešlo do destičky, to zkrátka vynechali. Takže když byl francouzský text delší, tak anglický překlad tam nebyl. Nebo co se vešlo...
7. Paříž je opravdu sakra kosmopolitní. Je to fakt nezvyk, ale zvyknete si rychle.
8. V Carefouru mají o dost lepší potraviny než tady, ale pronajímatel nám vysvětlil, že to se týká jenom Paříže kvůli turistům. Jinak prý nenakoupíte nic extra mimo Paříž. Ale zase když nakoupím za 400 kč jenom dvě bagety, salám, salát, banán, sušenky, džus a už nevím. Zkrátka tady toho nakoupíte o dost víc. Drogérie je na tom asi stejně draho jako tady.
9. Mají fakt neskutečně špinavý metro a kolikrát rozpadlé stanice metra, vymlácená okna ve stanici, prochcané a posprejované stanice. A to ani nemluvím o těch průchozích chodbách, když máte přestoupit na jinou linku. Celý to je pomočený. Některé soupravy se otevírají kličkou a jsou fakt prastaré a madla na držení skoro žádná. V centru už jezdí i novější. A někdy to v metru začne najednou smrdět jako kdybyste fakt jeli trubkou se žumpou místo metra. Vlaky taky nevypadají moc vábně. Jako jasně metro tam mají dlouho, ale když i nás DPP koupil nové tramvaje a i ČD modernizovali strašně moc stanic a koupili nové vlaky, tak to zvládne naprosto každý.
10. A to je asi důvod proč každý, kdo si to může dovolit jezdí autem. Francouzi jezdí jako prasáci. Přecházíte si jako  silnici na zelenou a oni to absolutně ignorují a někdy vás teda milosrdně pustí nebo zkrátka počkáte. Stojí i na přechodu, takže třeba nevidíte na semafor a komplikuje to přecházení (spíš kličkování). A mopedy jsou obzvlášť nebezpečné. Poprvé jsme přecházeli u Opery takovou velkou silnici, protože tam bylo metro. Ale nebyl tam žádný semafor, takže jsme se to snažili rychle přejít i s kuframa. Nikdo se neobtěžoval zastavit ani zpomalit, takže jsme to museli fakt přeběhnout. Někdy fakt jak v Indii.
11. Bydleli jsme v Montmartu. Ulice fakt špinavý, odpadky, chcanky. Jako fakt nevím, co byla větší zkouška odvahy. Metro nebo jít pěšky?
12. Památky mají fakt krásný. Eiffelovka se krásně třpytí v noci. Celkově Paříž v noci je fakt o dost hezčí a magičtější. A historické centrum se hodně udržuje.
13. Pro bezdomovce tady mají dokonce stanové městečko pod mostem, kde jezdí RER.
14. Náš pronajímatel, který je fakt úžasný člověk, nám řekl, že prý Francie má úplně stejné problémy s korupcí jako my tady. Prý jejich vláda není moc na modernizace a elektronizaci, což mi hned objasnilo, proč  si sakra nemůžu koupit SMS jízdenku. A to jsme mu pověděli o Zemanovi, IZIP, Opencard atd.. Prý mají to samé. 
15. Taky říkal, že prý Francouzi vymysleli spoustu daní. Pamatuji si teda jen DPH. A prý ve Francii mají daň z příjmů z FO progresivní a je dvakrát větší než v ČR. Průměr je 30 % a max 50 % (v ČR 15%). Všechny tyhle daně z příjmů mají podstatně vyšší než my tady. Takže si třeba i vyděláte více, ale mají tak strašné daňové zatížení, že vám z toho tak moc nezbude. Za ty prachy by jim mohli aspoň odžvejkačkovat chodníky.
16. Mají tam turnikety a hrozně zdržujou. A nejdivnější je, když chcete projít turniketem a najednou se na vás někdo nalepí, aby jím prošel s vámi. V polovině případů se nám tohle stalo :). 
17. Jeden chlap ochcal někomu auto. Ženská se poblila v metru. V Paříži se fakt nenudíte.
18. Černochům vůbec nerozumím.
19. Eiffelovkáři jsou otravní a dotěrní. Na Václaváku se vám budou snažit prodat drogy nebo viagru a tady vám cpou Eiffelovky na tisíc způsobů.
20. V McDonaldu na Champ-Elysees nosí obleky. WTF??? To se jen tak nevidí...
21. Taky tam mají Baťu.
22. Po městě třeba jen tak potkáte vojáky se samopaly.
23. Mají tam spoustu malých specializovaných krámků. První den, když jsme přiletěli po osmé, tak už jsme nic moc nesehnali k jídlu. Všude max. do osmi. Tak jsme šli do indického obchodu, ale netušili jsme, jak z toho něco uvařit. A pak zázrak.... čínská polívka :D.
24. Dělají opravdu výborné bagety.
25. Prohlídka na Eiffelovce: "Tohle je kokain?" 
    Ten kokain byl bílý nugát.
26. Za celou dobu jsme potkali jenom jednu ženu, která byla celá zahalená. Tak to asi nebude tak dramatické, nebo je zavírají doma?
27. Na celé jedné ulici jsou jenom obchody s třpytivým indickým sarí. A je fakt dlouhá. 
28. Praha je Paříž pro chudé s čistějšími chodníky  a lepší MHD. A hlavně levným alkoholem.

Tak tohle se nám stalo za dva týdny v Paříži. A bylo to hodně rozporuplné :)

Disneyland v Paříži je fakt boží!

Disneyland je sice boží, ale cesta tam byla trnitá. Jezdí se tam totiž na speciální super drahé vlakové jízdenky, které jsou asi pětkrát dražší než normálně. Ale chápu, že časy jsou těžké a rejžovat na turistech je prosperitou daného státu. Jen nám trochu trvalo zjistit, že jedeme na černo a většinou ve Francii informace nejsou otevřené.

Navíc jsme nechtěli dostat pokutu, protože tam musí být fakt astronomické, když tam lidi skáčou skoro pod metro, aby je nechytili policajti. Stejně ho chytili, takže marná snaha.

S přítelem jsme byli úplnou náhodou v Disneylandu a zadarmo! Oba jsme tam strašně chtěli, ale potom, co jsme viděli ceny,  tak už jsme zase tak nadšení nebyli. Najednou nám vstupenky přihrála náhoda, protože se jim změnil šéf a ten předtím pracoval v Disney, takže od jeho přátel jsme dostali lístky zdarma!

Jeho šéf jel nakonec taky s jeho ženou. Tak se J. ptám, jak to můžou dětem udělat, že pojedou sami. Prý nechtějí, aby se nachladily. To tak... určitě si tam chtějí užívat dospělácké atrakce na které malé děti nesmí.

Disneyland není pro děti!

Velká výhoda únoru je, že nemusíte čekat dlouhé fronty, takže když přijdete, tak většinou rovnou jdete. Na jednu atrakci jsme čekali fakt asi hodinu, ale fakt to stálo za to! Ale v létě se tam čeká asi celý den.

Abych objasnila svůj postoj k atrakcím, tak jim nevěřím a od nějakého věku je moje noční můra jít na Matějskou pouť.

Disneyland je ale jiná liga, protože tam mají hezké parky a na těch atrakcích nejsou vykozené děvy. Vzbuzují asi  větší důvěru a většina na první pohled nevypadala nějak strašně. Ale to bylo jenom na pohled, protože u většiny horských drah se velká většina odehrává mimo zorné pole nebo v tunelu. A to jsem nevěděla. Možná mi to mělo dojít, když vyhazovali děti, že si musí ještě počkat pár let.

Nic vás tak neprobudí, jako když jedete dolů hlavou, strmý pád a šílená rychlost. Ale je zase pravda, že bych do toho nešla, kdybych věděla do čeho jdu.

A ta výzdoba vevnitř tunelů je fakt nepopsatelná. Fakt to byste museli fakt vidět. Nádhera. Ječíte a u toho se kocháte, jak krásně to mají naaranžované.

Chtělo by to víc než jeden den, aby se to všechno stihlo. Zkusili jsme asi fakt sotva polovinu. Třeba příště :).